OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Conspiracy records sa vydaním „Ghosts“, ďalšieho počinu švajčiarsko-kanadského projektu MONNO (priaznivci príjemných harmónií z dielne Japoncov MONO by radšej nemali prehliadnuť jedno písmenko v názve navyše), rozhodli krátko pred Vianocami potešiť priaznivcov pomalej ťažkotonážnej muziky. Presne pod ich stromčeky má namierená táto štvorica so svojou ťažko prístupnou, takmer inštrumentálnou produkciou. Teda ako pre koho, fanúšikovia starých GODFLESH, sklamaní smerovaním Justina Broadricka do celkom iných vôd, ako na prvých dvoch nahrávkach JESU (s ktorými mimochodom v minulosti absolvovali niekoľko koncertov), budú chrochtať blahom nad zvukmi produkovanými pomerne netradičnou konšteláciou nástrojov, kde tradičný rytmický dvojzáprah basa-bicie dopĺňa laptop a gitarové riffy supluje plazivé burácanie saxofónu cez dvojicu gitarových zosilovačov. Zdĺhavé kompozície s monotónnymi údermi bicích a devastujúcim hrmením basgitary, prekladané ťahavými efektmi laptopu a saxofónu potešia aj priaznivcov extrémne nízkych frekvencií drone doomovej scény, ku ktorej má táto nahrávka tiež pomerne blízko. Takmer výlučne inštrumentálne kompozície, kde občasný vokál plní skôr úlohu jedného z ďalších nástrojov, načrtáva určitý prienik aj s vysoko hodnoteným all-star projektom ASCEND. Z pätice pomaly sa valiacich lavín strašidelného hluku tak odlišným poňatím vyčnieva len noise grindový úlet „Hull“. A pokiaľ ešte stále nie ste rozhodnutí, tak vedzte, že drsný a rafinovane špinavý zvuk na spôsob extrémistov ELECTRIC WIZARD bude spolu s ťažko stráviteľnou nádielkou celkom slušnou zárukou toho, že MONNO aj naďalej zostanú kdesi bokom od pretrvávajúcej drone doom módy, ako skrytý poklad pre ozajstných extrémistov.
7 / 10
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.